Je termovize skutečně tak účinná, jak tvrdí filmy?

Běžnými lidmi je termální kamera považována za něco, co člověku umožní vidět prakticky jako za dne. Koneckonců, tak nám to ukazují ve filmech. Vše je tmavé, jen osoba či osoby září oranžově, a je tedy velmi snadné je sledovat.

Jistě, na plátně či na obrazovce to vypadá dobře. A faktem je, že tato zařízení existují i ve skutečnosti. Navíc jsou i používána, neboť když se pátrá po pohřešované osobě, často slyšíme, že byl nasazen i vrtulník s termovizí. Opravdu ale fungují tak, jak je nám ukazováno? A pokud ano, proč není větší úspěšnost právě této techniky v nacházení pohřešovaných lidí?

Pravdou je, že termovize Úniky tepla má určitá omezení, která se v televizi obvykle příliš nezmiňují. Ta vyplývají již ze samotného principu – kamera snímá tepelné vlny, které pak převádí na obraz. Čím teplejší, tím světlejší zbarvení.

Až dosud je vše v pořádku. Problém je, že teplo nevyzařují jen lidé. Prakticky všechny živé organismy jsou zdrojem tepla, mnohé z nich pak ještě výraznější, než je člověk. Vezměme si jen, že například průměrná teplota psa je o stupeň a půl teplejší než u člověka. Stačí si pak představit, jak takové měření vypadá například v horkém létě, kdy je vše rozpáleno, a teplota povrchu například na poli může dosahovat i více než 40 stupňů. V takovém případě máte velkou světlou plochu, na které hledáte jinou, jen o něco méně světlou.

V zimě naopak může být člověk podchlazený. Navíc pokud je zabalen do vrstvy oblečení, jak je normální, pak se teplo drží uvnitř. Schválně si po delším pobytu v zimě sáhněte na bundu či čepici. Je studená, že? I když vám je teplo. A je to z toho důvodu, že jej drží uvnitř.

Dále je nutné vzít v úvahu fakt, že tyto tepelné vlny neprochází skrz předměty. V cestě může stát například strom či budova, a vy nebudete vědět, co je uvnitř.

Je tedy jasné, že ačkoliv se jedná rozhodně o užitečný nástroj, filmaři jej poněkud přeceňují. Ale přeci jen, kdo by věřil filmu, že?