Ukrajina může pro Česko hrát v budoucnu významnou roli

Při nedávné návštěvě předsedy vlády Andreje Babiše na Ukrajině při příležitosti zahájení česko-ukrajinského podnikatelského fóra se jeho ukrajinský protějšek Oleksij Hončaruk po jednání nechal slyšet před novináři, že šlo o „jedno z nejproduktivnějších setkání za poslední měsíce“. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj poděkoval za pozvání do Prahy na schůzku V4 a ocenil stanovisko českého premiéra, že Krym a Donbas jsou součástí Ukrajiny. I ti, kdo nepatří mezi příznivce Andreje Babiše, mezi něž se počítám, musí ocenit, že jednoznačně ubezpečil nejvyšší ukrajinské představitele o tom, že oficiální zahraniční politika České republiky odsuzuje ruské vměšování na východní Ukrajině a anexi Krymu.

Ono to totiž do té doby vůbec nebylo jasné, vzpomeňme jen vyjádření prezidenta Miloše Zemana v Parlamentním shromáždění Rady Evropy v říjnu roku 2017. I když se o anexi Krymu zmínil jako o porušení práva, označil ji za „fait accompli“ – uzavřenou záležitost. Ukrajině dále poradil, aby s Moskvou jednala o kompenzaci. Toto vyjádření na úrovni mouder z dílny ne příliš chytré horákyně tehdy Kyjev důrazně odmítl a bylo kritizováno i ze strany některých českých politiků. Pro navázání nových ekonomických vztahů a možnost českých investic je jednoznačný oficiální postoj České republiky k ukrajinsko-ruskému konfliktu nezbytný.

Ekonomické vztahy byly totiž hlavním motivem návštěvy českého premiéra. Od té předchozí uplynulo již dlouhých jedenáct let. Jinými slovy, bylo již na čase, protože zatím neodhalené a nedoceněné možnosti ukrajinského trhu jistě nalákají i jiné evropské země, které budou chtít pro výrobky a investice svých domácích firem zajistit další odbytiště. Ať se to někomu líbí nebo ne, mezi prozíravé kroky lze počítat i fakt, že Česká republika jako jedna ze čtyř zemí zrušila veškerá omezení dodávek zbraní Ukrajině. O správnosti zájmu o vzájemně výhodnou ekonomickou spolupráci s Ukrajinou konec konců svědčí její demografické údaje. Se svojí rozlohou přes 600 000 čtverečných kilometrů a se 44 miliony obyvatel patří největším evropským zemím.

V současnosti vše nasvědčuje tomu, že Ukrajina se po letech politických zvratů a kotrmelců rozhodla jít demokratickou proevropskou cestou. Ještě uplyne hodně vody v Dněpru, než se její domácí politické poměry dostanou do normálních kolejí, ale jednou se tak stane a Česko i ve vlastním zájmu by pro ni mělo představovat vítaného a žádaného partnera.